Artrock.cz
Progresivní rock nejen 70. let
Nechte se informovat o nových článcích, zaregistrujte se! Váš e-mail:

Recenze:


Saturnia - Hydrophonic Gardening





Portugalsko
Rok vydání: 2003

Složení:

Luis Simões - elektrická a akustická kytara, elektrický a akustický sitar, zpěv
Francesco Rebelo - elektrická basa, basové pedály, varhany, syntezátor, perkuse

Tracklist:

1. Hydrophonic Gardening (5:09)
2. Kozmische (10:13)
3. Sunflower (8:43)
4. Lava Lamp (6:09)
5. Planetarium (3:23)
6. Vimana (8:26)
7. Omnia (9:30)

Celkový čas: 51:33


Pouštíte si rádi raná alba od Pink Floyd a zoufáte si, že podobná hudba (ovšem s využitím moderní elektroniky, aby nezůstala pouhou kopií) nikde není? Že je mrtvá? Potom vám mohu jen doporučit portugalskou skupinu Saturnia, kritiky ve své zemi velice chválenou, ale aby o ní média žblebtla něco v Čechách, to bychom chtěli opravdu moc.

Skupinu na tomto albu (a vlastně nejen na tomto albu) v podstatě tvoří dva lidé. Multiinstrumentalista, skladatel a zpěvák Luis Simões, hrající zde na všechny možné druhy strunných nástrojů, a Francisco Rebelo, obstarávající klávesové nástroje (což v tomto případě představuje opravdu široký pojem) a bicí. Tito dva vlastně vytvářejí od roku 2000 celou skupinu, někdy si na svá alba pozvou jiné hostující hudebníky, někdy ne. Alba zatím skupina vydala čtyři. První v roce 1999, poslední v roce 2007. Album zde probírané, Hydrophonic Gardening, vyšlo v roce 2003.

A jaká že jejich hudba je? Celkem přesně sedí jejich popis na myspace.com - jako Psychedelic/Classic Rock/Electronica. Skupina přiznává, že ji ovlivnili Pulsar, Tangerine Dream, Pink Floyd, Hawkwind, Ravi Shankar a Klaus Schulze. V jejich hudbě je to hodně znát. Nejsou nějak extra originální, ale v té chladné a zaměnitelné hudbě, v jaké se některé dnešní progrockové skupiny topí, je tato skupina příjemným překvapením. A navíc se nebojí kombinovat "starý space sound" s moderní elektronikou - aniž by ale opouštěla hranice rockové hudby. Nepřestávám žasnout nad tím, kolik kvalitní muziky zůstává zakopáno v hlíně neznáma. Zažívám pak vždy štěstí kopáče, který na nějaký takový poklad náhodou narazí.

Album Hydrophonic Gardening je naplněné od první, experimentálně rozjezdové stejnojmenné skladby až po závěrečnou, překrásnou skladbu Omnia (vzdáleně mi připomínající Gilmourovu Narow Way) hypnotickou, snivou hudbou (žádná disharmonie ani psychonářezy se zde nekonají), často instrumentální, spacerockovou s nádechem ambientu, s odkazem na psychedelické období spíše post-barrettovských Pink Floyd, ale vkusně přiživenou s citem využitými moderními syntetizátory. Škoda, že takovýchto podobných skupin není v současné době víc (možná jen o nich nevím).

Celé album si zaslouží čtyři hvězdičky, možná čtyři a půl. Kdyby všechny skladby byly hudebně tak silné, jako poslední skladba Omnia, bylo by to možná za pět. Hvězdiček ;-)

Následující album Muzak (2007) sice nemám, ale dle ukázek na myspace.com si troufám odhadovat, že bude snad ještě lepší. Navíc jsem v něm mezi hostujícími hudebníky zaregistroval lídra skupiny Gong, Daevida Allena!



Hodnocení:

Jan Říha
28. 10. 2008




Zpět na výběr recenzí