Recenze:
Peter Gabriel - Peter Gabriel 3 (Melt)
 Velká Británie  Rok vydání: 1980 |
Složení:Peter Gabriel - hlavní zpěv, perkuse, bass synth, syntezátor, pianoJerry Marotta - bicí, perkuse Phil Collins - bicí Morris Pert - perkuse John Giblin - baskytara Larry Fast - bass synth, syntezátor Tony Levin - stick David Rhodes - kytara, doprovodný zpěv Paul Weller, Robert Fripp, Dave Gregory - kytara Dick Morrissey - saxofon Kate Bush - doprovodný zpěv Tracklist:1. Intruder (4:53)2. No Self Control (3:56) 3. Start (1:21) 4. I Don't Remember (4:42) 5. Family Snapshot (4:29) 6. And Through The Wire (4:58) 7. Games Without Frontiers (4:07) 8. Not One Of Us (5:21) 9. Lead A Normal Life (4:15) 10. Biko (7:27) Celkový čas: 45:31 |
Třetí sólový počin Petera Gabriela přináší kolekci ve většině případů pochmurných písní o spíše negativních rozpoloženích lidského ducha. Hudebně už vyzrálý, minimalistický výraz předjímající jeho další tvorbu je zde podpořen jako vždy kvalitní textovou složkou.
Úvodní Intruder nemohu nazvat jinak než excelentním dílkem. Nekompromisní, úderné bicí Phila Collinse, do toho šílené pazvuky, při kterých se ježí chlupy, jednoduchý, ale působivý text o jakémsi "vetřelci" (vtipně "skřípavý" text ...to creep across creaky...), krátký, ale nádherně vyklenutý refrén, totálně úchylná pasáž s pohvizdováním - to vše odehrávající se v atmosféře hluboké, horké a dusivé letní noci - a závěrečné suché konstatování I am the Intruder. Prostě bomba!
Ze stejného soudku je i následující No Self Control. Hostující Kate Bush v úvodní minimalistické vokální smyčce, jemně tkané předivo kláves, nečekaně až téměř brutální melodie refrénu. Totální rozpad osobnosti, bytost bez vůle a s neovladatelným jednáním... pěkné. (I´m so hungry all the time)
Kratičká instrumentálka Start s dominantním saxofonem (kterýžto nástroj moc nemusím, ale zde se mi moc líbí) vytváří hezký předěl k další, famózní kompozici I Don´t Remember (mimochodem skvělý klip, první, který jsem od Gabriela viděl). Vše je zde postaveno na jednoduché, ale prostě geniální (a alespoň pro mě nesmírně inspirativní) basové figuře. Nádherně zoufalý Gabrielův nářek, opět vcelku triviální, ale úderný text o chlápkovi, který má prázdnou postel, prázdný srdce a žádný vzpomínky. Skvělé.
Neskutečně nabitý set pokračuje nádhernou Family Snapshot - zpovědí atentátníka. Na jednoduchém, čtyřakordovém motivu je zde rozprostřeno několik hudebních nálad - od decentně jemného melodického úvodu (The streets are lined with camera crews...) přes téměř hard-rockovou část až po (pro mě nejsilnější) pasáž, kdy je zpěv doprovázen pouze bezpražcovou baskytarou. Moc pěkné, moc dojemné, moc smutné.
První stranu uzavírá bezprostřední, skoro punková vypalovačka And Through The Wire. Svého času jsem ji měl moc rád, dnes už z ní nejsem tak odvázaný, ale má něco do sebe.
Games Without Frontiers - jednu dobu dost hraná hitovka, vtipný text o "duchaplnosti" televizních soutěží, znovu hostující Kate Bush. V podstatě dobrý, ale už to není vyloženě můj šálek čaje.
Not One Of Us se znovu nese tak trochu v duchu úvodních skladeb, ale bohužel již postrádá jejich naléhavost a atmosféru - a refrén je hodně prapodivný. Jako vcelku nic proti, text o surovosti kolektivu vůči jedinci a téměř až who-ovsky razantní a syrové kytarové riffy nemají chybu, ale...
Lead A Normal Life mě nikdy nechytla za srdce a postupem času mě nebaví čím dál tím víc. Navzdory nepochybné Gabrielově snaze o upřímnou výpověď. (a ty "skleněné" zvuky na začátku mě začínají vyloženě iritovat). Naštěstí netrvá dlouho :-)
Nejsem uchvácen ani ze závěrečné Biko. Ponechám-li stranou její politickou angažovanost a určitou "zprofanovanost" na všech proafricky orientovaných koncertech (od koncertu za osvobození N. Mandely až po koncert proti malárii), nemohu nepochválit krásně dlouhá, zkreslená kytarová kila v úvodu a uhrančivý Gabrielův zpěv - bohužel, všechno se to rozmělní v nekonečně omílaném refrénu.
První polovina je dokonalá, ve druhé bohužel albu dochází dech. I přesto, jako celek, je to zdařilá sada, kterou si vždy rád poslechnu.
Hodnocení:
Jarek Holan
30. 7. 2008
Související články:
Recenze Genesis - Trespass
Recenze Genesis - Nursery Cryme
Recenze Genesis - Foxtrot
Recenze Genesis - Genesis Live
Recenze Genesis - Selling England by the Pound
Recenze Genesis - The Lamb Lies Down on Broadway
Zpět na výběr recenzí