Artrock.cz
Progresivní rock nejen 70. let
Nechte se informovat o nových článcích, zaregistrujte se! Váš e-mail:

Recenze:


Miles Davis - Sketches of Spain





USA
Rok vydání: 1960

Složení:

Miles Davis - trumpeta, křídlovka
Danny Bank - basový clarinet
Bill Barber - tuba
John Barrows - lesní roh
Albert Block - flétna
James Buffington - lesní roh
Eddie Caine - trumpeta, křídlovka
Paul Chambers - basa
Earl Chapin - lesní roh
Jimmy Cobb - bicí
Johnny Coles - trumpeta
Gil Evans - dirigent
Harold Feldman - klarinet, flétna, hoboj
Bernie Glow - trumpeta
Dick Hixon - trombon
Elvin Jones - perkuse
Taft Jordan - trumpeta
Jack Knitzer - fagot
Jose Mangual - perkuse
Jimmy McAllister - tuba
Tony Miranda - lesní roh
Louis Mucci - trumpeta
Romeo Penque - fagot
Janet Putnam - harfa
Frank Rehak - trombon
Ernie Royal - trumpeta
Joe Singer - lesní roh

Tracklist:

1. Concierto de Aranjuez (Adagio) (16:19)
2. Will o' the Wisp (3:47)
3. The Pan Piper (3:52)
4. Saeta (5:06)
5. Solea (12:15)

Bonus:
6. Song of Our Country (3:23)
7. Concierto de Aranjuez (alternative take; part 1) (12:04)
8. Concierto de Aranjuez (alternative take; part 2 ending) (3:33)

Celkový čas: 59:39


Album Milese Davise Sketches of Spain je z roku 1960! Neuvěřitelné! Tohle album je v mých očích nahrávka, skutečně progresivně a zajímavě fúzující různé styly hudby; která navíc vznikla v době, kdy ještě rock'n'roll Beatles byl v plenkách! Vždycky, když si tohle album pustím, žasnu, jaká nenudná, časem nepoznamenaná hudba je na tomto albu zachycena. Obsahuje postupy, které později používali v modernějším hávu ELP a jiné progrockové skupiny. Obsahuje originálně propojenou španělskou klasickou hudbu s jazzem; stačí si poslechnut už jen úvodní Concierto de Aranjuez, klasický kousek od Joaquína Rodriga, obléknutý do jazzového hávu. Druhá skladba, Will o' the Wisp, v myslích posluchačů dokonce probouzí jakési westernové obrázky! Velice zajímavé. Skladba Saeta (obsahující nehlučné pochodové bicí) mi zase zní jako takový... mexický lyrický soundrack. Pompézní úvod a závěr skladby opět jak vystřižený z hudby britských progrockových legend sedmdesátých let (tehdy ještě hodně vzdálených).

Myslím, že hudba na tomto albu dokáže zaujmout i posluchače, kterým jinak jazz moc nevoní.

Dodnes nemohu uvěřit, že album je z roku 1960...

Fandové Milese Davise i fandové jazzu toto album jistě mají. Já bych toto album jednoznačně doporučil i fandům symfonického rocku.

Jazz, funk, Jimi Hendrix a rocková psychedelie, Stockhausen, tradiční hudba Afriky... - těmito vlivy Miles Davis překvapoval v sedmdesátých letech minulého století a překvapovat vlastně nikdy nepřestal. V tavícím kotli jeho alb se později, v osmdesátých letech, dokonce objevila např. coververze Human Nature od Michaela Jacksona! Miles Davis byl evidentně silná osobnost a dělal si hudbu po svém, bez ohledu na výtky zapřisáhlých, stylově zakrnělých jazzmanů.

Ale tohle album, Sketches of Spain, má v mých očích (a s ohledem na můj rozhled), co se originálních fúzí týče, prvenství.

Poměrně dost lidí, majících rádo rockovou hudbu - hudebníků i posluchačů, Milese Davise zná. Ale spíš poslouchá a pěje ódy na jazzrockové klenoty z let 1969 - 1974. In a Silent Way (1969), Bitches Brew (1970), A Tribute to Jack Johnson (1971), On the Corner (1972), Get Up With It (1974) a Big Fun (1974). Ano, ta alba jsou bez jakékoli pochybnosti úžasná, ale album Sketches of Spain, mám takový dojem, se trochu krčí v rohu zapomnění. Přitom je podobně hudebně stravitelné jako nahrávky právě před chvíli vyjmenované. A asi i proto jsem si album Sketches of Spain vybral (kromě toho, že se mi líbí) a vytáhl tak trochu na světlo.

Zajímavost: Album Sketches of Spain získalo v roce 1960 cenu Grammy (ocenění je udělováno od roku 1958).



Hodnocení:

Jan Říha
1. 11. 2008

Související články:


Recenze Miles Davis - Doo Bop




Zpět na výběr recenzí