Recenze:
Genesis - Foxtrot
 Velká Británie  Rok vydání: 1972 Virgin Records Ltd. 1994 CASCDX 1058 7243 8 39779 2 5 |
Složení:Peter Gabriel - zpěv, flétna, tamburína, oboeSteve Hackett - šestistrunná ak. kytara, dvanáctistrunná ak. kytara, elektrická kytara Tony Banks - varhany, piano, el. piano, mellotron, dvanáctistrunná kytara, doprovodný zpěv Michael Rutherford - dvanáctistrunná akustická kytara, baskytara, basový pedál, doprovodný zpěv Phil Collins - bicí, perkuse, doprovodný zpěv Tracklist:1. Watcher of the Skies (7:20)2. Time Table (4:43) 3. Get 'em Out by Friday (8:35) 4. Can-Utility and the Coastliners (5:43) 5. Horizons (1:38) 6. Supper's Ready (22:52)
Celkový čas: 50:51 |
Ano, Foxtrot, geniální album považované po boku takových perel jako Close to the Edge (Yes), Thick as a Brick (Jethro Tull), The Dark Side of the Moon (Pink Floyd), Pawn Hearts (Van der Graaf Generator), nebo třeba Larks' Tongues in Aspic (King Crimson) za nesmrtelné a podobně tak svou genialitou přesahuje hranice žánru. Poslech tohoto alba je u mne pokaždé svátkem. Sedím sám v místnosti, nasadím sluchátka, stisknu „play“ a během okamžiku se přesouvám do jiného světa. Fantasmagorického světa, kde se prolíná fantazie, historie, mýty, absurdita, nebe i peklo. Nechám se unášet muzikou jako proudy rozbouřené řeky a téměř stejně tak i v té záplavě úžasných hudebních nápadů lapám po dechu. V závěrečných pasážích Supper’s Ready se rozbouřená řeka stáčí do dlouhého vodopádu, kterým se již řítím naprosto nekontrolovaně… Co ještě napsat o tomto klenotu? Vše již bylo milionkrát vysloveno a napsáno a nepředpokládám, že bych těmito řádky přinesl ještě nějaké nové postřehy.
Po částečné obměně sestavy Genesis po vydání výtečného alba Trespass (1970) se podoba kapely na pár let ustálila ve své nejsilnější sestavě vůbec. Někdo si řekne, že pět tvůrčích individualit dohromady a snad všichni se svými ambicemi a představami o podobě tvorby, to přece nemůže fungovat. Zdravá konkurence kapele však jen prospěla, na alba šlo opravdu pouze to nejlepší. Zatímco skvělé, ale místečky přeci jen rozpačité Nursery Cryme (1971) již ukázalo sílu Genesis, Foxtrot zároveň působí velmi kompaktním dojmem. Nursery Cryme je albem mnoha tváří ještě se stále trochu hledající kapely.
Foxtrot otevírá známá Watcher of the Skies, která otevírala od té doby všechny koncerty. Je postavená na klávesách (mellotronu) a Rutherfordova hra na basu v ní vytváří neuvěřitelnou sílu, která píseň žene neustále kupředu, Hackett pak provádí poměrně agresivní kytarové výpady. Z písní na albu má asi nejcivilnější text. V následující Time Table má hlavní roli klidné piano. Píseň se po chvíli rozjede doprovázena docela pesimistickým textem. Ze skladeb na albu je asi nejpřístupnější, ale stále skvělá. Get 'em out by Friday má zdánlivě trochu ujetý text, pod ním se ale skrývá kritika sociálního systému Velké Británie té doby. Zde se Peter Gabriel na albu poprvé vžije do několika rolí najednou a na ploše téměř devíti minut se rozprostírá zhudebněný příběh se střídáním klidných a ráznějších pasáží s vypjatějším zpěvem. Poprvé se zde možná také všichni členové předvedou jako mistři svých nástrojů. Ze zprvu nenápadné kratší Can-Utility and the Coastliners se vyklubala po několika posleších jedna z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec. Asi největší důkaz toho, jací byli Genesis mistři zvukomalby. Jejich ztvárnění rozbouřených vod moře pomocí akustické kytary a mellotronů je něco nevídaného.
Krátkou Horizons považuji za Hackettovu kytarovou předehru k téměř třiadvacetiminutovému opusu Supper’s Ready. Pro mne je tato suita asi to nejlepší, co jsem doteď kdy v hudbě slyšel. Žádná jiná píseň mne tak nedokáže pohltit do svého příběhu a jen a pouze u této se mi stane, že oko nezůstane suché. Sedm minipříběhů vypráví v celku o souboji dobra se zlem. Od poklidného zpěvu dua Gabriel – Collins s akustickou kytarou na pozadí v úvodu, přes první vypjatější pasáže s agresivnějšími vyhrávkami ať už Bankse či Hacketta, pokračuje přes téměř dadaistickou vsuvku v podobě Willow Farm, kde musím vyzdvihnout především skvělou souhru hlasů všech muzikantů, tak jak známe kupříkladu od kapely Yes. Opět následuje stop-time a poklidnou flétnu přehluší do uší se zařezávající baskytara a bicí; Genesis nás stáhli do své představy pekla. Apocalypse in 9/8 - několik minut naprosto zlověstné atmosféry v šílených rytmech Phila Collinse střídajících se podle mě naprosto záhadných vzorců. Ta plynule přejde do závěrečné pasáže, kde Gabriel pravděpodobně sáhl na vrchol svých sil a celý opus vrcholí Hackettovo kytarovými sóly v naprosto bombastickém finále. Toto je mistrovské dílo, kterým se u mne Genesis navždy zapsali zlatým písmem.
Hodnocení:
Dave Velechovský
6. 9. 2005
Související články:
Recenze Genesis - Trespass
Recenze Genesis - Nursery Cryme
Recenze Genesis - Genesis Live
Recenze Genesis - Selling England by the Pound
Recenze Genesis - The Lamb Lies Down on Broadway
Recenze Genesis - A Trick of the Tail
Recenze Genesis - Wind and Wuthering
Recenze Genesis - Seconds Out
Recenze Genesis - And then there were three
Recenze Peter Gabriel - Peter Gabriel 3 (Melt)
Recenze Steve Hackett - Voyage of the Acolyte
Recenze Steve Hackett - Please don't Touch
Zpět na výběr recenzí