Recenze:

Eloyd - Dawn

Německo Rok vydání: 1976

Složení: Fank Bornemann - kytara, zpěv Detlev Schmidtchen - klávesy, mellotron, kytary, zpěv Klaus-Peter Matziol - baskytara, zpěv Jürgen Rosenthal - bicí, doprovodný zpěv Symfonický orchestr řídil Wolfgang Maus. Tracklist: 1. Awakening (2:38) 2. Between the Times (1:50) 3. Memory Flash (1:55) 4. Appearance of the Voice (1:12) 5. Return of the Voice (1:08) 6. The Sun Song (4:55) 7. The Dance in Doubt and Fear (4:27) 8. Lost!?? (Introduction) (5:15) 9. Lost?? (The Decision) (5:51) 10. The Midnight Fight/The Victory of Mental Force (7:18) 11. Gliding into Light and Knowledge/The Dawn (11:04) Celkový čas: 48:08

Tolik posmívaný angloamerickou scénou německý krautrock vynesl na výsluní dvě modly elektronické muziky, které se staly vzorem právě svým posměváčkům – Tangerine Dream a Kraftwerk. Ne že by kapely Can, 2066 And Then nebo Holger Czukay nebyly zatraceně zajímavé, ale kromě dvou výše uvedených si z této éry zapamatovatelný komerční úspěch a aktivitu při nahrávání do dnešních dnů zachovali už jen Eloy. Z původní sestavy pilíř kapely tvoří už jen zpěvák, skladatel, kytarista a flétnista Frank Bornemann. Kapela první desku vydala v roce 1971 a tehdy to byla víceméně hardrocková záležitost. Postupně tvorbu ovlivňoval space rock, art rock, Pomp rock, A.O.R. až do dnešní neoprogresivní podoby. CD Dawn je čistým produktem artrockové éry, kdy deska je tvořena jednou vícedílnou monotematickou kompozicí postavenou především na zvuku syntezátorů. Žánrově nejlépe snese srovnání s tvorbou Genesis a nijak nezaostává za tituly Wind And Wuthering nebo Selling England By The Pound. Vadou na kráse je samozřejmě Bornemanův nazální zpěv s malým rozsahem a minimálním výrazovým odlišením. A přirozeně taky špatná angličtina. Proto i texty jsou o třídu níž než u Genesis. Ale v kontextu doby je to výrazná věc a ve své době konkurovala třeba Yes, kteří svými "Oceány" se vymkli chápání a výrazně se vzdálili posluchačské obci. Možná právě jednodušší texty mluvily ve prospěch Eloy, ale i výrazná melodičnost a doplnění sestavy rockové kapely symfonickým tělesem daly desce wagnerovskou pompéznost, kterou ocenili nejen Němci, ale kapela prvně výrazněji zabodovala i u anglické kritiky. Z tohoto období jsou ještě tituly Ocean a Silent Cries & Might Echoes, ale žádná z nich už nedosahuje kvalit "Svítání".