Recenze:

Dežo Ursiny - Pevnina detstva

Československo Rok vydání: 1978

Složení: Dežo Ursiny - zpěv Jaroslav Filip - klavír, Fender piano, cemballo, syntezátor Cyril Zelenák - bicí, perkuse Anton Jaro - basová kytara Dušan Húščava - sopránsaxofon, flétna Juraj Lehotský - trubka Milan Tedla - vedoucí smyčcové skupiny Tracklist: 1. Vtáci (1:01 / Ursiny, text: Mitana) 2. Ostrov (18:46 / Ursiny, text: Štrpka) 3. Privretými očami (8:26 / Ursiny, text: Štrpka) 4. Nové dieťa (Bežím na sever) (3:20 / Ursiny, text: Štrpka) 5. Jedného dňa (5:42 / Ursiny, text: Štrpka) Celkový čas: 37:15

Celých pět let uplynulo od vydání alba Provisorium, kterým se Dežo Ursiny, skladatel a citlivý interpret krásných písní skupin Beatmen a Soulmen, představil i jako výborný skladatel rozsáhlejších celků, který má vlastní vizi a tvoří osobitou, podmanivou hudbu balancující na hranici rocku a jazzu. A tehdy vyšlo druhé Ursinyho LP, zároveň jeho první se slovenskými texty Ivana Štrpky - tajuplná Pevnina detstva.

Pevnina detstva má úplně jiný zvuk než Provisorium a přesto se z ní line podobně okouzlující atmosféra. Především - Dežo Ursiny zde vůbec nehraje na kytaru (byť byl jako kytarista výborný a - stejně jako zpěvák a skladatel - velice citlivý). Je tu "jen" jeho hudba a hlas. Album je ovšem aranžováno takovým způsobem, že si v něm kytaru neumím představit jinak než jako rušivý element. Jaroslav Filip, který nahrál působivé varhany v Christmas Time, tu hraje především na Fender piano, jazzově souznící s baskytarou, pohádkově znějící cemballo a také na klavír, který se pěkně doplňuje s decentně a vkusně aranžovanými smyčci. Místy byla přidána flétna nebo jemný sopránsaxofon Dušana Húščavy. Ursiny si vždy vybíral schopné spoluhráče. Kromě jako vždy výborného Filipa exceluje na této desce především výrazná a vynalézavá jazz-rocková rytmika Anton Jaro a Cyril Zelenák (která se objevuje např. i na druhém albu skupiny Fermata). Texty Ivana Štrpky se mi přes určitou zakuklenost a básnickou licenci velice líbí. Některé obrazy jsou hodně silné a Ursiny je zhudebňoval i zpíval přirozeně... zkrátka dobrá symbióza.

Úvodní Vtáci jsou zajímavou znělkou, demonstrující zvuk a atmosféru následujících necelých čtyřiceti minut. Potom už se deska ponoří do hlubokých a temných vod skladby Ostrov. Skladba má podobný průběh jako Christmas Time - pomalé budování napětí jakoby z ticha, ale i nečekané zvraty, jen krátká sóla. Přesto mi Ostrov připadá skladatelsky o něco vyspělejší. Tam, kde Christmas Time stavěl hlavně na úžasné atmosféře, přidává Ostrov více hudebních motivů a organičtěji je propojuje. Jsou zde nádherné rychlé pasáže s úžasnou baskytarou a Fender pianem ("Stojím na novom brehu uprostred starej noci..."), místy hudba zcela utichne a skladba se rozjíždí znovu. Výborné je Filipovo sólo v osmé až deváté minutě. Vrcholem je gradace ve dvanácté až čtrnácté minutě (opět se mi tu moc líbí baskytara) vrcholící verši "Na vrchole so strmou nehou/mi vykračujú v ústrety/vlasy rozviate a boky pevné/v jarných temnotách". Potom se opakuje úvodní část a závěr patří uklidňujícímu saxofonu a krásnému závěrečnému motivu ("...slnko už vzplanie"). Strhující.

Druhá strana začíná skladbou Privretými očami. Tentokrát poklidný nástup s pianem, cemballem, flétnou a smyčci. První zpívaná část (první sloka textu) je výborně vymyšlená. Rychlejší prostřední část zase ukazuje skvělou souhru mezi Filipem, Jarem a Zelenákem (rytmiku musím opět vyzdvihnout). Nové dieťa je hravá písnička, která skvěle odráží text (do běhu), silný je i refrén, po kterém zazní ozvěna jednoho motivu z Christmas Time ("Výťahy klesajú/diaľnice hučia..."). Poslední píseň Jedného dňa je opět výborná, perfektně graduje, Ursiny tu vyniká i jako zpěvák ("Nie je tam/nikto/Len vánok a dieťa/len vánok a dieťa"), intenzivní závěr s trubkou (další podařený nápad) je tečkou za krásným albem.

Zatímco Provisorium dokumentovalo přechod od "big beatu" k osobitému artrocku (ačkoli i ten big beat se v Ursinyho podání často dost vymykal), Pevnina detstva zastihla Ursinyho v lehce jazzrockové/artrockové inspiraci, která odstartovala jeho druhé, "slovenské" období. Typické rysy jeho hudby jsou zde a řekl bych, že hudebně je toto album v rámci jeho tvorby asi nejkomplexnější a nejkompaktnější. Ursiny se po dvou klasických albech (Nové mapy ticha a Modrý vrch) přiklonil k jednodušším, ale v jeho podání stejně působivým písničkám, aby pak ve druhé polovině 80. let nahrával zase dlouhé plochy, ale v úplně jiné podobě, založené na poměrně jednotvárném podkladu a sólových improvizacích. Základním stavebním kamenem jeho hudby ale vždy zůstala skvělá atmosféra. I ta je na Pevnine hodně cítit. Jejím základem jsou kromě charismatického zpěvu magické klávesy a výborná jazzrocková rytmika. Pevnina detstva patří k mým zvlášť oblíbeným deskám z Ursinyho diskografie.

Hodnocení:

Jan Grinc
2. 7. 2009

Související články:

Recenze Dežo Ursiny - Provisorium
Recenze Fermata - Live v Klube za zrkadlom (DVD)




Zpět na výběr recenzí