Recenze:

Bohemia - Zrnko písku

Československo Rok vydání: 1978 Supraphon 2008 SU 5905-2

Složení: Jan Kubík - saxofon, flétna, klarinet a zpěv (1 - 7, 10, 11) Lešek Semelka - klávesy a zpěv (1 - 5, 8 - 11) Jan Hála - klávesy (1 - 5, 8, 9) Michal Pavlíček - kytary Vladimír Kulhánek - baskytara Pavel Trnavský - bicí (1 - 10) Pavel Frištenský - bicí (11) Jiří Tomek - perkuse (6 - 10) Host: Michael Kocáb - elektické piano, akustické piano a klavinet (1 - 5) Tracklist: 1. Chór minulých nohou v průchodu "Pasáž" (7:14 / Kubík, text: Vrba) 2. Zátiší peronních lístků (6:32 / Pavlíček, text: Vrba) 3. Sen o snu (5:54 / Semelka, text: Vrba) 4. Horké letní stmívání (9:11 / Kubík, text: Vrba) 5. Milenci před Pollockovým obrazem (7:21 / Kubík, text: Vrba) Bonus: 6. Co mi brání (3:17 / Semelka, text: Vrba) 7. Vina křídel (4:59 / Semelka, text: Vrba) 8. King Gong (5:33 / Pavlíček) 9. U studánky (5:31 / Pavlíček) 10. Návštěva ve zverexu (2:38 / Kubík) 11. Bulgaria expres (1:40 / Kubík) Celkový čas: 60:09

Zhruba před rokem se příznivci čs. art-rocku a jazz-rocku ze 70. let se dočkali a v reedici vyšla deska Zrnko písku od skupiny Bohemia - zajímavý art-rockový projekt, který svedl na krátký čas dohromady výrazné osobnosti českého rocku a prezentoval se originální hudbou.

Skupinu vytvořili v roce 1975 Lešek Semelka a Josef Kůstka z Blue Effect, kterému v té době nebylo dopřáno nahrát plnohodnotnou desku, a Vladimír Kulhánek a Jan Kubík, pro které to byla po Flamengu zřejmě první plnohodnotná rocková kapela. Problémy měli s obsazením postu kytaristy, jak popisuje ve své Vzpomínce na Bohemii Petr Gratias. Semelku, Kulhánka a Kubíka nakonec doplnila mladá krev v podobě již tehdy výborného kytaristy Michala Pavlíčka z legendární Expanze a bubeníka Pavla Trnavského, který po prvním singlu nahradil Pavla Frištenského.

Album Zrnko písku, s pěkným obalem Josky Skalníka, vzniklo v roce 1977 a zachycovalo sestavu, která mezitím již zanikla odchodem Leška Semelky zpět do Blue Effect. Vzhledem k sestavě s klávesami, saxofonem/flétnou/klarinetem i kytarou si mohli dovolit bohaté a zajímavé aranže. Kromě Semelky hrají na klávesy i nový člen Jan Hála a hostující Michael Kocáb, který dodal svůj úsečný jazzový doprovod na piano a clavinet, charakteristický pro jeho jazzrockové období (např. na prvním albu Mahagonu nebo na desce Žízeň od Pražského výběru). Vznikla tak skutečně úctyhodná sestava někde na pomezí mezi art-rockem a jazz-rockem.

Samotná deska podle mě dostojí očekáváním, která vyplývají ze složení skupiny. Je to (s nadsázkou) "Flamengo své doby", které absorbovalo jazzrockové vlivy poloviny 70. let, nebylo tak rockové a provokující, ale stavělo na kvalitních muzikantech (Kulhánek, Pavlíček, Kubík i Kocáb hrají prostě úžasně) i materiálu (byť posunutému blíž k jazzu), i když samozřejmě zdaleka nedosáhlo takového úspěchu a už vůbec se nemohlo měřit s kvalitou textů Josefa Kainara. Vrbovy texty (které kromě Bohemie dodával i Blue Effectu a jiným) mi nikdy neseděly, ale co se dá dělat.

Už úvodní skladba je dobře poskládaná, vedle zpěvu dominuje výrazná basa, pěkně podkreslují Pavlíček s Kocábem, v prostřední části dostane prostor melodický Kubíkův klarinet a posléze jazzová sóla Michaela Kocába na Fender piano a Kubíka na saxofon. Skladba pěkně plyne, ačkoli na úvod to není nic zdrcujícího. O stupeň výš je Zátiší peronních lístků se zajímavou melodií a hlavním saxofonovým motivem (a o to šílenějším textem). Moc pěkná je střední část se saxofony, která přejde ve výborně vymyšlené sólo Michala Pavlíčka (v jednom místě tlumené tóny jako od Jelínka) podepřené basovou linkou ve stylu Return To Forever. Zpomalení přináší Sen o snu, podle mě jedna z nejsilnějších písní Leška Semelky, navíc v nádherném aranžmá... opět excelentní Vladimír Kulhánek a jemný doprovod Pavlíčka, Kocába (nádherné sólo na klavír) a tentokrát i Jana Hály. Semelkův zpěv se nad tím krásně nese. Podle mě mu tyhle pomalejší skladby vždycky seděly nejvíc, podobně magická je třeba You'll Stay With Me, kterou nahrál v Blue Effectu pro anglické vydání Meditace.

Horké letní stmívání má vynalézavý úvod s proplétajícími se nástroji, postupně nabírá na spádu, ale potom přichází pomalejší část, v níž se představuje Jan Kubík. I tak zajímavá skladba. Milenci před Pollockovým obrazem je závěrečný nářez. Ze tří skladeb Jana Kubíka na desce mám tuhle asi nejradši. Pěkné instrumentální mezihry, střídání nervních, hrozivých a uvolněných pasáží, duet saxofonu a bicích, který se svou agresivitou trochu blíží Van Der Graaf Generator. Pěkný závěr desky.

Bonusy tvoří směs nahrávek ze singlů, které poměrně dobře dokumentují, jakými vývojovými fázemi Bohemia prošla a k čemu směřovali jednotliví členové. Singl Co mi brání/Vina křídel představuje pop-rockové tendence Leška Semelky, který je autorem obou skladeb. Zatímco první je dost funky, druhá je pomalejší a méně nápaditá. Jak Semelkovy singlové ambice postupovaly, ukazují bonusy na CD Blue Effect - Svět hledačů. Když z Bohemie odešel a nahradil ho spíše jazzový nezpívající klávesák Jan Hála, převážila pochopitelně orientace na jazzrock. To zachycuje singl King Gong/U studánky, jehož autorem je Michal Pavlíček. Obě skladby mají hodně exotickou atmosféru. V divokém King Gongovi vyniká výrazná baskytara (ostatně kde není Vladimír Kulhánek výrazný?), U studánky (výstižný název) se akustická kytara setkává s flétnou a latin-jazzová prostřední část (vč. Jiřího Tomka) je přehlídkou krátkých sól. Poslední dvě krátké instrumentálky jsou dobou vzniku nejstarší. Vyšly jako B-strany zpívaných skladeb na prvních dvou singlech skupiny. Nadupaná Návštěva ve zverexu trochu připomínající Jethro Tull jistě za poslech stojí, Bulgaria expres už mi tak zajímavý nepřipadá. Upřímně příliš nechápu, proč skupina místo jedenapůlminutové instrumentálky nenahrála na singl něco jiného. Nechce se mi věřit, že by neměli žádný jiný použitelný materiál. Možná šlo o nějaký obskurní požadavek Pantonu... kdo ví.

Tím CD každopádně končí a zároveň se dostávám k velké výhradě, kterou mám k nedotažené podobě reedice. Ze singlové diskografie zde chybí dvě nahrávky (A-strany od skladeb Bulgaria expres a Návštěva ve zverexu). Je to s podivem - na CD je místa dost. Chybějící materiál navíc patří k zásadním nahrávkám skupiny. Skladba Kam jdou, která vyšla na CD před deseti lety na zajímavém (po bazarech snad ještě sehnatelném) sampleru Bigbít: Československý jazzrock 1970 - 1976, je art-rockovému stylu Zrnka písku ze všech singlů Bohemie nejblíže, přitom je úderná a strhující a osobně ji řadím hodně vysoko. Přímočařejší Přístav žíznících s flamengovsky bombastickým refrénem zase hrála část skupiny v roce 2008 na oslavě Josefa Kůstky a Jindřicha Vobořila (skupina Gen). Další zapomenutou nahrávkou je skladba Jana Hály Po funuse veselka, která vyšla na 2LP Bratislavské jazzové dny a zachycuje Bohemii v úplně posledním jazzrockovém období. Pokud si tento počin Supraphonu porovnáte s takřka bezchybnými, úplnými a perfektním způsobem zpracovanými reedicemi československého jazzrocku od Indies Happy Trails, může vám být skoro až líto, že Supraphon vydáním tohoto CD prakticky zablokoval důstojnější reedici od někoho podobně šikovného jako Indies. Pokud se ovšem někdo těšil na album Zrnko písku a různorodé nahrávky ze singlů ho nezajímají, zklamán nebude.

Hodnocení:

Jan Grinc
5. 2. 2009

Související články:

Recenze Blue Effect - Nová Syntéza 2
Recenze Blue Effect - Svět Hledačů
Recenze Blue Effect - 33
Recenze Jazz Q - Symbiosis




Zpět na výběr recenzí