Recenze:

Blue Effect - 33

Československo Rok vydání: 1981 Bonton 2001 499746 2

Složení: Radim Hladík - kytary, kytarový syntezátor ARP-Avatar Lešek Semelka - zpěv, Micro Moog, Multi Moog, Korg-Polyphonic Ensemble Vlado Čech - bicí, zvonky, mlýnek (na skladbách 6 - 11 hrají mimo Radima Hladíka jiní hudebníci) Tracklist: 1. Třiatřicet (14:23 / Hladík, text: Vrba) 2. Avignonské slečny z Prahy (6:58 / Hladík, text: Vrba) 3. Občasná pánská jízda (11:17 / Semelka, text: Vrba) 4. Kohoutek kamarádství dokapává (8:44 / Semelka, text: Vrba) Bonus: 5. Avignonské slečny z Prahy (live) (10:54 / Hladík, text: Vrba) 6. Něžná (3:25 / Hladík, text: Vrba) 7. Záhada jmelí (4:14 / Hladík, text: Vrba) 8. Doktor (3:00 / Hladík, text: Vrba) 9. Čajovna (3:06 / Hladík) 10.Kampa (4:32 / Pospíšil, text: Šrut) 11.Úhel pohledu (3:57 / Pospíšil, text: Šrut) Celkový čas: 75:00

33 je název bohužel posledního studiového alba Blue Effectu. Ve skupině opět došlo k personální změně a lehkému posunu zvuku, ale znovu se jí podařilo vytvořit velice silné art-rockové album s povedeným obalem Petra Síse reflektujícím názvy skladeb.

Po desce Svět hledačů skupinu opustil Oldřich Veselý, který se vrátil do brněnských Synkop aby natočil svůj vrcholný art-rockový projekt Sluneční hodiny. Důvodem jeho odchodu byly spory se Semelkou (Veselý se jako jediný z kapely neúčastnil nahrávání Semelkových singlů ani jeho vystoupení na Bratislavské lyře). Skupina se tak ocitla v pozici tria, ale překvapivě ani tehdy nedošlo k příchodu hráče na klávesy či baskytaristy. Místo toho zůstaly veškeré klávesy i zpěv na Semelkovi, který si ale v této pozici nepočínal vůbec špatně (ostatně byl na ní už zvyklý z první poloviny 70. let).

Naopak by se dalo říct, že tato redukce skupině prospěla: zbyli tu jen dva skladatelé hudby (Hladík a Semelka), takže každý měl pro svou tvorbu jednu stranu LP, navíc pro své další album nashromáždili podle mého ještě silnější materiál než pro Svět hledačů. Lešek Semelka ještě i v této chvíli pro skupinu komponoval art-rockové skladby, Radim Hladík kromě tradičně nedostižné hráčské i skladatelské úrovně na albu ještě obohatil svůj zvuk kytarovým syntezátorem ARP-Avatar a Vlado Čech opět dokázal své mistrovství.

Je opravdu škoda, že tohle bylo poslední album Blue Effect. Přestože se skupině podařilo velice úspěšně přežít odchod Veselého, došlo nakonec k jejímu rozpadu, když ještě před vydáním alba (což většinou v našich podmínkách bylo tak rok po jeho nahrání) odešli Lešek Semelka a Vlado Čech a spolu s pozůstalými z kapely Jiřího Schelingera, kytaristou Stanislavem Kubešem a baskytaristou Janem Kavalem, založili S.L.S. - Společnost Leška Semelky (další ze členů poslední Schelingerovy skupiny, bubeník Josef Havlíček, se zase časem objevil v Blue Effectu). S.L.S. pokračovala v Semelkově popové tvorbě, ale na své jediné dlouhohrající album nahrála i několik art-rockových nebo snad art-popových skladeb, mj. Rybí dráhy, složené Semelkou ještě pro Blue Effect. Radim Hladík skupinu bez Semelky i Čecha po čase obnovil, ale o tom více níže... teď zpátky k albu 33.

Úvod Hladíkovy skladby Třiatřicet se zvonky mi dost připomíná skladbu Genesis Wot Gorilla? z alba Wind And Wuthering. Do hry vstoupí syntezátorová melodie a Lešek Semelka zazpívá první sloku působivého textu Pavla Vrby. Podruhé se připomene nádherným nástupem bicích výborný Vlado Čech a spolu s Hladíkovou kytarou rozjede dlouhou, dynamickou, strukturovanou instrumentální pasáž, do které klávesy vstupují jen coby substituce baskytary a dlouhé akordy v pozadí. Pěkný kytarový riff podbarvuje druhou zpívanou část. Po ní přichází klidnější motiv s nostalgickým sólem Radima Hladíka, které se ovšem místy s podporou vynikajících bicích docela rozjíždí, jako by ve smyslu textu mělo demonstrovat odhodlání pokračovat vpřed. V čase 8:52 skupina poprvé přejde na velice působivý vrcholný motiv skladby - dramatický Semelkův zpěv, drtivé bicí, výtečná kytara, imitované skluzy bezpražcové baskytary. Následuje další perfektní úsek skladby s rychlým rytmem a stupňujícím se napětím, které eskaluje reprízou zpívaného úseku z první poloviny skladby, dramatické poslední sloky Tep, co náleží mým hodinám/Pustím z otěží, vždyť začínám a nakonec úvodní zpívané části.

Lyrické a zvláštní náladou prozářené Avignonské slečny z Prahy otevírá krásný motiv akustické kytary a syntezátor, který je vůbec v úvodu skladby docela dominantní, ať už jako sólový nástroj nebo k tvoření v téhle skladbě docela výrazné basové linky. Po prvních dvou slokách následuje kytarové sólo podbarvené typickými vynalézavými bicími a stále i akustickou kytarou, krátký refrén a od 3:27 další ukázka Hladíkova kytarového mistrovství. Škoda, že se toho na album nevešlo více - koncertní nahrávka mezi bonusy na CD to ale plně vynahrazuje. Po prostřední části následuje další sloka, krátké sólo a poslední refrén.

Semelkova druhá strana původní LP desky začíná skladbou Občasná pánská jízda. Po až orchestrálním nástupu následuje syntezátorově symfonická, trochu teskně laděná pasáž unášející nás na svých vlnách se zpěněnými vrcholky tvořenými nádhernou kytarou. Po třech minutách téhle krásy začíná dynamičtější motiv s výraznou syntetickou baskytarou a buď dost "hladíkovským" klávesovým sólem, nebo kytarovým sólem s pomocí kytarového syntezátoru, to si netroufám říct. Po krátkém přechodu následuje zpívaná část s pěknou basovou linkou a úsečnými klávesovými akordy. Potom zhruba po šesti minutách přichází samotný vrchol skladby: v pomalém tempu začne Radim Hladík rozjíždět překrásné kytarové sólo, podle mě suverénně jeho nejlepší na tomhle albu. Když se kytara dostane do extatického neskutečně rychlého motivu, překřičí jí náhle druhá a zakončí tuhle krásnou část. Lešek Semelka pak skladbu dozpívá.

Break bicích uvádí poslední věc na desce, Kohoutek kamarádství dokapává. Zpočátku se tu opět rozehrává nádherný koncert zpěvné kytary a atmosferických syntezátorů, poté Semelka jen s doprovodem kláves odzpívá první sloku. Dalším kouskem v mozaice téhle skladby je docela funky basový motiv kláves a sólo Radima Hladíka. Výborným místem je potom přechod mezi 3:17 - 3:27, kde já osobně cítím ozvěny vlivů národní lidové hudby. Následuje klávesový part, nástup bicích a kytary a docela rychlá a zběsilá improvizace, v závěru ještě zpívá Semelka. Tahle skladba je zvláštně "slepená" z celkem nesourodých částí (hlavně tedy prostřední část působí zvláštně), ale ve výsledku vyznívá pořád hodně dobře.

33 je hodně vyrovnané album, ani jedna skladba není výrazně slabší, všechny mají výborná místa - už kvůli hře Radima Hladíka a Vlado Čecha to je parádní album. Jediné, co mu možná trochu škodí, je trochu jednotvárný a docela náročný a takový až agresivní zvuk, který bude každý vnímat jinak. Na druhou stranu, pokud se vám zrovna tohle zalíbí, tak není co řešit. Dávám slabších pět hvězdiček.

Pozn.: Mezi sedmi bonusy vyniká plná koncertní verze skladby Avignonské slečny z Prahy dokumentuje výborný výkon skupiny i ve třech. Radim Hladík a Vlado Čech jsou v dlouhé a barvité instrumentální mezihře, která se z prostorových důvodů nedostala celá na desku, k neudržení, Lešek Semelka je skvěle doplňuje jak zpěvem, tak akordy a basovými tóny kláves. Zbytek bonusů tvoří tři singly, což je přehled tvorby skupiny v 80. letech. Na každém je zachycena jiná sestava: První singl (balada Něžná a rocková nářezovka Záhada jmelí) představuje klasicky rockový Blue Effect se dvěma kytarami (Hladík a Oldřich Kellner) a rytmikou Křemenák - Havlíček. Další vývoj přinesl návrat Vlado Čecha od Semelky (bohužel žádné další nahrávky s ním už vydány a tedy nejspíš ani nahrány nebyly) a posléze sestavu s Hladíkem, Kellnerem, hráčem na klávesy Lubošem Mandou a automatickým bubeníkem, která nahrála docela slušnou rockovou skladbu Doktor a novou verzi legendární Čajovny. Bohužel automatické bicí se na zvuku těchto skladeb dost nepříznivě podepsaly. Posledním pokusem o obnovení Blue Effectu v 80. letech byla sestava s Hladíkem, Mandou, zpěvákem Lubošem Pospíšilem (z C&K Vocal), budoucí rytmikou Lucie (P.B.Ch. - David Koller) a saxofonistou Františkem Havlíčkem. Z této spolupráce vzešel singl Kampa/Úhel pohledu, který je docela pěknou tečkou za nelehkým obdobím Hladíkovy skupiny.

Hodnocení:

Jan Grinc
25. 11. 2005

Související články:

Recenze Blue Effect - Nová Syntéza 2
Recenze Blue Effect - Svitanie
Recenze Blue Effect - Svět Hledačů
Recenze Bohemia - Zrnko písku




Zpět na výběr recenzí